Ve Zlíně vítězně

Se Zlínem jsme svedli nejednu bitvu, v posledních letech se nám proti nim příliš nedařilo. Proto jsme k zápasu nastoupili co nejkompletněji a rozhodně nic nepodcenili. Naopak domácí sestava byla dost prořídlá, byli jsme tedy favority.

Velice brzo skončila partie na 1. desce. Domácí lídr IM Ponížil evidentně nezvládl přechod na letní čas a zahrál hluboko pod své možnosti a Richard junior černými elegantně zavěsil. Toto vedení nás uklidnilo, body se rýsovaly i na dalších deskách.

Pěkný výkon podal (jako obvykle) Pepa Obšivač (4.), jenž svého soupeře nejprve strategicky přehrál, soupeřova zoufalá oběť figury v koncovce jen urychlila nevyhnutelné. Třetí bod přidal Dejf (2.), který tentokráte útočil jako zamlada. I když styl útoku vypadal trošku kavárensky, soupeř tlaku neodolal.

Čtvrtý bod jsme zaznamenali na osmičce. Libor v zahájení získal bílými nadějnou pozici, pak se ale zamotal a výsledkem byla koncovka s pěšcem míň a jen mlhavou kompenzací. Libor ale bojoval jak lev a nakonec dokázal, že i v koncovce může být aktivita důležitější než pěšec.

Čestný úspěch zaznamenali domácí na 7. desce. Partii jsem neviděl celou, ale zdálo se mi, že Jakub stojí úplně v pohodě a bude usilovat o výhru. Pak se něco zvrtlo a bylo to 4:1. Zápas to neovlivnilo, neboť tou dobou už Marek Malý (6.) realizoval velkou výhodu v koncovce – 5:1.

Já (3.) jsem se opět vyznamenal. V anglické jsem černými soupeře zcela přehrál, ten byl navíc už od 20. tahu v časovce. Několikrát jsem ale minul vyhrávající pokračování, a když jsem dopustil výměnu dam, byla má výhoda už jen symbolická. Zbytečně ztracený půlbod!

Jako poslední dohrával Radek Sluka, který svého soupeře ve střední hře pěkně ošidil. Ten se s touto „nespravedlností“ nechtěl smířit, a proto pokračoval ve hře i s kvalitou a několika pěšci méně v koncovce. Vše vyvrcholilo věžovkou 2:1, poměr ale vyjadřuje počet věží na šachovnici. Radek vše zvládl s grácií a stanovil konečné skóre – 6,5:1,5.