Spanilá jízda

Ještě ve čtvrtek pozdě večer  to vypadalo na sedm statečných v České Vsi, ale ozval se Michal Hrabal a bylo nás osm.

Už cesta vysoko na sever byla tak trochu dobrodružná. Vzhledem k přestupování  z auta do auta v Olomouci jsem vyjížděl jako druhý, cestou prvé auto dokonce předjel a v Č. Vsi díky GPS zvané chytrá Horákyně (nebo vlastní inteligenci?) zabloudil a dojel druhý. Naštěstí včas. Domácí se ukázali jako gentlemani, nabídli čaj a kávu a začalo se.

Začnu netradičně u sebe, po týdnu (minulou neděli v KS) se opět hrála varianta královské indické, podle PC E62:

1.d4, Jf6 2.Jf3, g6 3.g3, Sg7 4.Sg2, 0-0 5.0-0, d6 6. c4, Sg4 7.Jc3, Jc6 8 h3, S:f3 bílý vzal nečekaně e pěšcem a vznikla složitá hra, hm. Ve dvanáct hodin se Hrabík ptá, zda může dát remízu, hraje se ostrá Jaenischova varianta španělské. Po krátkém váhání je remíza na světě. Na dalších šachovnicích jsou asi vyrovnané, ale komplikované pozice: Jana na 8. a Ivo na 6. šachovnici jsou bez pěšce a útočí. Lukášovu francouzskou vidím pozitivně (optimistů jsou plné hřbitovy), paní Hanka má vyrovnanou pozici (zahájení mi uniklo), Jirka po mé pravici bojuje proti sicilské a Marek vlevo (4. deska) se Svaťou Hastíkem hledá iniciativu proti něčemu mezi královskou indickou a pircem. Ve čtvrt na dvě je na světě druhá remíza, Hanka na 7. šachovnici bere soupeřům druhého půl bodu. 1:1 a situace se nám komplikuje na 4. a 5. desce. Jinak já mám pěšce, Jirka pozici, které přestávám rozumět a Ivo získává figuru za pěšce. Jana má vyhranou pozici, ale nenachází správnou cestu, třetí remíza. Je něco po druhé hodině. Soupeř skóruje na páté šachovnici, u Lukáše se projevila asi únava z řízení auta a šoku, který jsem kolegům způsobil, když jsem je v Adolfovicích předjel.   Já „vesele“ vracím pěšce a pozice je na hraně, naštěstí soupeř nehraje také nejpřesněji a risk se vyplácí. Současně se mnou vyhrávají své partie Ivo a Jirka, neuvěřitelné, vedeme 4 ½ : 2 ½. Pochvaluji si pozici Marka a po upozornění zjišťuji, že má snad o věž míň, ještě bojuje, ale zázrak se nekoná.

Výsledek 4 ½  : 3 ½ je vynikající. Domácí byli kapku rozhořčeni,  ano byli asi favority a při troše štěstí to mohlo dopadnout i jinak.

A ještě perlička na závěr. Odjíždíme a já před autem nemůžu a nemůžu najít klíče od auta. Pedagog Hanka se mnou zachází profesionálně, „Víťo, jednu kapsu, druhou kapsu,  kabát, tašku, znovu“. Nic, podruhé jdu hledat do hrací místnosti, vzápětí mi Hanka přináší klíče. Kde byly? No přece v tašce. Uklidňuje mne, že je to v pohodě, že má zkušenosti ze školy. No jo,  ale tam jedná s dětmi, kdežto se mnou? Aha, s dětinským dědkem!

No prostě, kde bychom v A64 bez našich žen byli.