Tuto neděli se v prostorách Přírodovědecké fakulty odehrálo poslední kolo Krajského přeboru mezi domácí Agenturou a hosty ze Šumperka. Sestava se opět nerodila lehce, ale na rozdíl od minulého kola jsme nastoupili v téměř kompletní sestavě. Holt po výprasku ze Zábřehu jsme si chtěli spravit chuť.
Byl to zápas, ve kterém už žádnému týmu o nic nešlo, ale že by se to pouze nějak dohrávalo, na to zapomeňte. Vždyť první resultativní výsledek se zrodil až po 3 hodinách. Postarali se o něj hráči na 4. desce Peťa Zatloukal a Josef Bém. Přestože byl Peťa po noční, svému sokovi nedal žádnou šanci a poměrně jednoznačně zavěsil. 1-0
Po chvilce se na pětce dohodli na remíze Igor Alfimov s Jiřím Pavlů. Igorovi se sice podařilo vytvořit pěkné centrum, jenže nenašel žádnou cestu jak pozici zesílit, a tak vzal vrabce do hrsti a opakoval tahy. 1,5-0,5
Netradičně ještě před časovou kontrolou zvítězila i naše jednička Standa Sochor proti Petru Čížkovi. Viděl jsem až závěr, ale pravděpodobně vzniklo ze zahájení zavřené centrum, a tak se Standa rozhodl pro pěšcový nástup na dámském křídle, který slavil úspěch. 2,5-0,5
No a první čtveřici partií jsem ukončil i já s Jiřím Klimešem. Partie měla pro mě relativně klasický průběh. Tři hodiny se nic moc nedělo, pak jsem s blížící časovkou ztratil pěšce, ale soupeř mě bohudík nedorazil. A v hluboké časovce se misky vah otočily v můj prospěch. 3,5-0,5
Zápas se zatím vyvíjel jasně, jenže když jsem se po časových kontrolách podíval na ostatní pozice, trošku mě polilo horko. Nejprve se na poslední šachovnici přestal trápit se svou materiální nevýhodou Tom Kotrys a daroval všechny body svému soupeři Michalu Matysovi. A po chvilce se vzdal i Franta Kamarád na sedmičce, když zjistil, že koncovka střelec proti věžce fakt není remíza. 3,5-2,5
Zbývaly poslední 2 partie a já se začal bát, že dnešní zápas se protáhne až do pozdních odpoledních hodin. Chlapci mě ale ušetřili a ještě před čtrnáctou hodinou bylo vymalováno. Nejprve na dvojce Jarda Šobáň zapůlil s panem Doleželem. Myslel jsem si, že se Jarda celý zápas trápil v obraně a remíza byla pro něj vysvobozením. Leč byl jsem vyveden z omylu a i přes značnou prostorovou převahu soupeře to Jarda hrál celou dobu na výhru a byl to soupeř, který utekl hrobníkovi z lopaty. 4-3
To nejlepší jsem si nechal na konec a to partii Honzy Kolašína a Slavomíra Kočího. Koláč jako správný chlapec s romantickou duší vytvořil na šachovnici úplné čoromoro. A proto jsem ho požádal o komentář k partii: „Docela dlouho jsme to s kamarády analyzovali a bylo to rozhodně zajímavé. Hrál jsem jak za mlada (=pár obětí, od pohledu to mělo vycházet, ale vždycky se objektivně vylhal). V pár pozicích jsem mohl přejít do dost lepších koncovek, on mohl párkrát přijmout oběť figury a udržel by ji. Na závěr jsem blbě zhodnotil vzniklou koncovku a dostal jsem po právu po čuni.“
Takže tak.
Celkově tedy remíza 4-4. Soupeř jí šel naproti a výborným výkonem si ji zasloužil. Co říci na závěr sezony? První půlka nám vyšla výborně a dokonce jsme chvílemi mysleli i na postup. Jenže zbytečná ztráta s posledním Přerovem a potom hlavně kolaps v Losinách nás o veškeré šance připravil. To ovšem nevadí, neboť i tak byla sezona vydařená. Musím svým spoluhráčům poděkovat za ochotu nastupovat (vetšinou 😉 ) a také za pěkný výsledek i za předvedenou hru po celou dobu roku.
Sportu zdar a šachům zvlášť!
Komentáře již byly uzavřeny.