V neděli 4. prosince 2016 nás čekal nejdelší – 170 km dlouhý – výjezd do Jihlavy. Naštěstí většina trasy vede po dálnici a žádná kalamita nebyla, tak jsme dopravu zvládli bez problému. Problémem mohla být absence tři hráčů základní sestavy, ale náhradníci byli kvalitní, takže i přesto, že domácí nastoupili v podstatě komplet, bylo možno očekávat vyrovnanou bitvu. To se potvrdilo do puntíku.
Jako první (asi po dvou hodinách hry) remizoval Dejf (2.š.) – bílými nic nezískal, ale ani soupeř neměl příliš agresivní úmysly, takže oboustranná spokojenost. Zbývající partie šly až do časovek. V nich svou podezřelou pozici neudržel Jarda Šobáň (7.), ale nutno říci, že soupeře měl velice zdatného. Pak přidali remízy Petr Švancara (8.) a Libor Zvolánek (6.). Petr v zahájení obětoval pěšce, pak ho mohl dobrat a neučinil tak. Soupeř se ale trochu zamotal, takže nakonec Petr srovnal materiál a měl slušnou poziční výhodu. Tu se mu ale nepodařilo zvýšit a nakonec remizoval. Libor hrál zahájení méně ambiciózně a stál trochu pasivně. V zápletkách střední hry ale soupeře přepočítal a získal pěšce. Bohužel v koncovce dámy a věže na obou stranách nešla tato převaha uplatnit, takže nakonec také remíza z pozice síly.
Zkušeně zahrál Pepa Obšivač (4.). Dle poučky starých mistrů přešel s mladým soupeřem do koncovky, v níž ho zcela přehrál a zařídil vyrovnání. Výborně si také počínal Jakub Fuksík (5.). Černými nejprve vyrovnal a poté v poziční bitvě soupeře přehrál a strhl vedení na naší stranu. Za stavu 3,5:2,5 dohrávali Biolci. Já jsem tentokráte zvolil berlínskou obranu španělské a soupeř poměnil hodně figurek a nakonec jsme se ocitli v koncovce různobarevných střelců a jedné věže na každé straně. Ta nebyla tak rovná, jak si soupeř myslel a poměrně brzy jsem měl rozhodující převahu. Tu jsem uplatňoval trochu neopatrně, ale nakonec jsem dal soupeři mat a zajistil tak zápasové vítězství.
Borcem nakonec byl Richard junior, který měl černé se známým teoretikem GM Hábou. Navíc neuhádl variantu, která se hrála, takže brzy stál hůř a s horším časem. Nakonec se mu potřebnou protihru podařilo získat, ale v časovce chyboval a nakonec se ocitl v koncovce bez kvality. Měl za ní ale několik pěšců, i když slabých. Nakonec vše vyhřezlo do koncovky V+S/S+J bez pěšců, přičemž střelci byli různobarevní. To dávalo jisté šance na výhru, kterou GM Hába usilovně zkoušel vydolovat – 106 tahů!, ale Ríša si půlku už nenechal vzít. Takže nakonec cenné vítězství 5:3 po bojovném kolektivním výkonu. Jen tak dál!
Za sebe doplním, že z mé strany moc spokojenost nebyla, bílými rozhodně musím získávat víc, než abych byl v koncovce rád za remízu! 😀 Ale jsem rád, že jsme jako družstvo vyhráli, to je podstatné! 😉