Dvakrát dole, jednou nahoře

O víkendu 7. – 8. 10. 2017 byl zahájen nový ročník dorostenecké ligy, do které jsme se po jednoroční pauze vrátili. Začínali jsme v sobotu dvojkolem, nejprve s Hošťálkovou, která ještě loni hrála extraligu dorostu a byla tedy favoritem. My jsme samozřejmě nechtěli prodat kůži lacino. Jako první bodoval Honza Šobáň (5. šachovnice), pak se přidala všechna děvčata – Jana Obšivačová (6.), Ema Růžičková (4.) i Nikola Gregůrková (3.). Cenná byla i remíza Matěje Hrabala na 2. desce se silnějším soupeřem a ani prohra Šimona Londina (1.) nám nemohla zkazit náladu – zasloužené vítězství 4,5:1,5 nad silným soupeřem.

Ve druhém kole jsme se utkali s papírově nejslabším týmem soutěže – Zlínem. Bohužel tento zápas se nám dost nepovedl. Dost nezodpovědně se předvedla Ema, která odblicala 10 tahů za minutu a poprvé se zamyslela ve zcela prohrané pozici s dvěma pěšci míň. Brzy tedy prohráváme. Do vedení nás dostali Honza s Matějem, jenž zopakovali svůj dobrý výkon z prvního kola. Za stavu 2:1 stojí Šimon lépe, Nikola hůře a Jana zcela nejasně. Bohužel i Nikola náhle začne hrát rychle a slabě a soupeři bod doslova daruje. Šimon také vypouští svou výhodu a partii jen remizuje. Za stavu 2,5:2,5 dohrává Jana svou dobrodružnou partii, kterou bohužel nezvládne a završuje tak náš zmar. Naprosto zbytečně ztracené zápasové body!

V neděli jedeme do Starého Města bez Honzy, který má rodinnou oslavu, šanci tak dostává Adam Kurfürst. Zápas se zdál být vyrovnaný, po dvou hodinách se ale začal kazit. Nejprve prohrává Jana. Ta byla k nepoznání – hrála pomalu, bojácně a vše korunovala tím, že se vzdala v pozici s figurou víc, neboť se domnívala, že dostane mat. Ten ale mohla odrazit a měla by velké šance na výhru! Místo jedničky tedy nula. Další následovala u Adama. Adam nerozehrál partii špatně, pak se ale dostal do těžké vazby a nevyužil možnosti skryté obrany a bylo to 0:2. Pak bohužel prohrál i Matěj. Matěj zvolil ostrou variantu sicilské, ztratil v ní ale dvě důležitá tempa a jeho soupeř – Vlastimil Babula mladší mu nedal šanci. Nutno přiznat, že Vlastík hrál partii výborně a není vyloučeno, že půjde ve šlépějích svého táty – dlouholetého člena našeho klubu a také dlouholetého reprezentanta ČR. Za stavu 0:3 už moc šancí nebylo, protože Emě se partie opět nepovedla – pár neopatrných tahů ji přivedlo do beznadějné koncovky, kterou vyhrát nebylo pro soupeře problém. Pak snížil Šimon na 1:4, když svého soupeře černými zcela přehrál. Poslední dohrávala Nikola. Ta popletla zahájení a skončila v koncovce s pěšcem míň. Pak ale začala makat, hrála aktivně a postupně soupeři sebrala dva pěšce a měla veškeré šance zvítězit. Bohužel se dostala do časovky, ve které se dopustila hrubé chyby a bohužel prohrála. Nakonec tedy 1:5, prostě nabídnuté šance je třeba využívat!

Moc radosti nám první tři kola nepřinesla, ale jak známo, zajíci se počítají až po honu. Navíc opravdové šachisty nemůže pár nezdarů odradit. Recept na zlepšení je jednoduchý – dál poctivě trénovat, při partii se maximálně soustředit, soupeřů se nebát, ale také je nepodceňovat!