„Nabízím remis,“ pronesl soupeř a rozvalil se na své židli. Vidím proč. Musím se částečně vzdát tlaku na izoláka, pokud se chci vyhnout opakování tahů. Soupeřovy figurky tak získají čas se zkonsolidovat. Zpětně si uvědomuji, že po výměně střelců se pravděpodobně vytratila mírná výhoda, kterou se mi podařilo vymáčknout z mých figur. Vstanu od partie, při nabídce remízy jsem si již vypěstoval zvyk kouknout na pozice spoluhráčů.

Jáchym stojí výborně. V koncovce s materiální převahou si počíná dost suverénně. V duchu uznale pochválím jeho nasazení. Včera se vrátil z MČR, kde v kategorii H16 uhrál úctyhodných 4/9 s pouhými dvěma prohrami. A teď, v 10. partii v řadě, jasně prokazuje svůj šachový růst.

Přejdu za Petrova záda. Něco mi napovídá, že Petr hraje pozici dle svého gusta. Jeho oponent se sice snaží o aktivní protihru, ale věřím tomu, že si to náš borec pohlídá a přejde do lepší koncovky.

Rychlé přelétnu pohledem Pepovu pozici. S mírnou výhodou si Josef pohrává už od zahájení. Nicméně tipuju remízu vyčerpáním kolem půl čtvrté odpoledne.

Více mě zajímá, jak si vedou naši „hráči z druhé řady“. Jindrova technika mě přesvědčuje o pochopení pozice. Své figury staví na aktivní pole a nedává soupeři příležitost k taktickému šejdu. Pravděpodobně remíza.

U partie Toma se zdržím poněkud déle. Náš bojovník čelí nepříjemné aktivitě těžkých figur soupeře a nejspíš přijde o pěšce. Pokud se mu ale podaří zmíněné těžké figury poměnit, zůstanou na šachovnici různopoláci a nad partii se pověsí mrak smíru. Pesimisticky však počítám s nepříznivým vývojem události na této desce.

Projdu kolem již opuštěné 7. šachovnici. Michal „Turbo“ zde dostál své přezdívce a během hodinky zaznamenal výhru pro nás. Ve svém oblíbeném zahájení suverénně vyhrál psychologický souboj a šternberský borec prošel kolem trojtahového zisku figury s drsným výrazem „vše mám pod kontrolou“ (tento výraz si zachoval i před nekrytelným matem).

Dostávám se k Frantovi. V pohodě pozice, Frantovy bohaté zkušenosti s prohráváním lepších koncovek mi dodávají víru v našeho borce.

Vracím se ke své partii. Vzhledem k pozici u Toma se rozhoduji pokračovat. Koneckonců, prohrát bych to neměl…

„Ještě to zkusím,“ odpovídám soupeři a táhnu věží na a3. Už to ale není ono. Myšlenková bariéra, kterou si snažím vytvářet před každou partii, se pomalu začíná rušit. Před očima mám černobílý vzor, v hlavě však kmitají myšlenky jako amplituda střídavého proudu v rozvodné síti. Zítřejší testy, blížící se maturita, „demokratické“ referendum na Krymu, to vše vytlačuje šachové úvahy pryč. Podívám se na hodinky. 12:15. Na dvě hodiny jsem byl dnes schopen zapomenout na starosti a problémy. Ale i za tento relativně krátký psychický odpočinek jsem šachům vděčný…

Probere mě neobyčejně silný úder do hodin. Třetím tahem mého šternberského protivníka od nepřijaté nabídky remízy je d4. Rychlé propočítávám varianty. Pěšce takticky nezískávám. Podařilo se mu zbavit se izoláka, tohle už bude zbytečné zkoušet. Přemýšlím, zda je nutné se ptát kapitána. Vedeme o bod a k tomu ještě Jindrova partie skončila remízou. Beru na d4 a nabízím remízu, soupeř ani nezapisuje tah a podává ruku.

Domů vyrážím o půl druhé za stavu 5:2 pro nás. Jáchym zachoval chladnou hlavu i v časovce a po kontrole neměl problém zavěsit. Petr získal materiál, po té, co soupeř neviděl hezký věčný šach. Tomovi se podařilo takticky rozmotat své figury a remízu přijímal zcela oprávněně. Franta si po usouzení, že samotným koněm krále nezmatí, rozdělil se svým protivníkem bod. Pepa dohrává jako poslední, moje prognóza zůstává stejná. Zápas jsme nicméně vyhráli a pořád můžeme při zodpovědném přístupu pomýšlet na TOP 3 umístění.

Pepa udržel. A64 PřF UP vs. ŠK Šternberk 5,5-2,5.